Pomíjivost

V posledních dnech jsem navštívil festival mladých lidí věnujících se zpěvu, dramatu, tanci a jiným kreativným činnostem. Programu bylo dostatečno a nikdo neměl čas na zastavení se a nějaké to přemýšlení. Každá večer se proto konalo krátké zamyšlení. Jedno z nich mě přimělo i k tomuto...:

Je to příjemné, když člověk něco dokáže. Je příjemné se někam dostat a vědět, tohle je moje práce. Je příjemné něco získat... Ale vydrží to? Dokáže nám toto dát stálé a trvalé uspokojení z materiálních potřeb.

Toto léto jsem měl možnost zapojit se do organizování celosvětového festivalu YMCA Europe 2008. Dostal jsem se až na pomocného line-managera pro české dobrovolníky. A nebudete tomu věřit, jeden z hlavních organizátorů a velký boss na festivale, který jsem v uplynulých dnech navštívil ještě v létě dělal přesně to, co jsem mu řekl... Komické, že? A myslíte, že to nyní, ani ne po čtvrt roce někdo věděl? Ne!

Věci kterých nabýváme si dnes lidé neváží a i to je důvodem, proč tyto hodnoty jsou tak nestálé. Dnes jste zachráncem světa a zítra po vás neštěkne ani pes. A co je hlavní, tyto hodnoty ani nenaplní člověka tak, aby si svoji výhu zasloužili.

Můžete si koupit televizi a radovat se z ní týden. Můžete si koupit letadlo a radovat se z něj rok. To vše ale pomine a pocit ochabne, radost zeslábne a úcta,respekt utečou...

Všechny tyto aspekty nutí myslící bytosti pátrat po něčem vyšším, stálejším. Je to Bůh? Je to láska? Je to přátelství? Každý nechť si to nazve po svém...